Příběh usedlosti na černčínské návsi
Od stabilního katastru a lichtenštejnského panství po památku rodáka a odbojáře poručíka Františka Marečka.
Moravská náves v čase (1358–1826)
Černčín, v nejstarších pramenech zaznamenaný jako Čerčín (též Tschertschein či Cžercžein), vznikl v údolí Černčínského potoka jako typická moravská návesní vesnice. Střed vsi tvoří prostorná náves, kolem níž se v řadové zástavbě rozprostírají jednotlivé grunty.
Roku 1531 byla vesnice trvale přičleněna k bučovickému velkostatku. Panství s renesančním zámkem v Bučovicích vlastnili nejprve páni z Boskovic a od konce 16. století po několik staletí knížata z Liechtensteina, jimž podléhala správa i poddanské pozemkové knihy.
Stabilní katastr a usedlost čp. 10 (1826)
V roce 1826 proběhlo v Černčíně podrobné geometrické měření pro Stabilní katastr Moravy a Slezska. Císařský povinný otisk i originální katastrální mapa jednoznačně dokládají, že dům čp. 10 již tehdy stál na dnešní stavební parcele st. 40 o rozloze 656 m² a nesl stejné číslo popisné 10 jako dnes.
Půdorys zachycuje klasický selský grunt s obytnou budovou situovanou čelem do návsi, navazujícími hospodářskými křídly vymezujícími vnitřní dvůr a dlouhým pásem zahrad a humen, který umožňoval přímý výjezd na polní cesty za vsí.
Hrdina z Černčína: Proč nese náves jméno Marečkovo náměstí
Černčínská náves byla po druhé světové válce přejmenována na Marečkovo náměstí na počest rodáka z Černčína, poručíka v záloze Františka Marečka (* 24. 3. 1914).
Za německé okupace se zapojil do vojenského odboje. Po zatčení gestapem byl 15. září 1942 ve věku 28 let umučen v nacistické věznici ve Vratislavi (Breslau). Spolu s kaplanem P. Janem Číhalem a řídícím učitelem Vítězslavem Bílkem tvoří trojici černčínských hrdinů, jejichž jména jsou trvale vytesána na pomníku v centru návsi.